2.světová válka - Českoslovenští vojáci v zahraničí

9. února 2011 v 16:11 |  9.třída
Přesto, že Československo přestalo existovat v březnu 1939, řada československých vojáků či dobrovolníků emigrovala do zahraničí, kde se aktivně zapojili do boje proti fašistickým státům:

1) v SSSR


Počátkem roku 1942 se v uralském městě Buzuluku začala formovat jednotka - 1. československý samostatný polní prapor pod vedením podplukovníka
Ludvíka Svobody ( 979 mužů a 38 žen ).

Ludvík Svoboda

Od začátku roku 1943 aktivní boje (např. Sokolovo), postupné rozšiřování
jednotky na 1. československou samostatnou brigádu ( 3.517 vojáků) - bitva
u Čerchaňova, Vasilkova, Bílé Cerekve, Žaškova a Ostrožan.
Připojením Volyňských Čechů na západě SSSR a propuštěných zajatců z
gulagů ( 12 000) vznikl 1. československý armádní sbor. Velitelem sboru byl
exilovou vládou v Londýně jmenován generál Jan Kratochvíl.

Jan Kratochvíl



Zajímavost:
Jan Kratochvíl byl občanem Červeného Kostelce. Žil zde v tehdejší Sokolské ulici čp. 116 po odchodu do důchodu v roce 1948 až do dne úmrtí 15. 3. 1975 a ke svému občanství v Červeném Kostelci se vždy hrdě hlásil. Urna s jeho popelem je uložena na zdejším hřbitově.


2) v západní Asii a severní Africe

V polovině roku 1940 se začala v Palestině tvořit československá jednotka - 11. Československý pěší prapor-Východní . Velitelem praporu se stal podplukovník Karel Klapálek.

Zajímavost:
Narodil se v Novém Městě nad Metují roku 1893 v rodině železničáře. Otec mu zemřel, když bylo Karlovi 8 let.

Karel Klapálek


Později se prapor přesunul do Sýrie. V říjnu 1941 odpluli českoslovenští vojáci do obleženého Tobrúku a zapojili se do bojů. Zde se československá jednotka vyznamenala v boji proti nepřátelským vojskům (Němci a Italové), společně s polskými a australskými jednotkami, kterým se přezdívalo "Tobrúcké krysy". Boje o Tobrúk trvaly až do prosince, přičemž čs. pěší prapor zde setrval do 7. dubna 1942.


trailer z filmu Václava Marhoula Tobrúk


3) ve Velké Británii

10. července 1940 vznikla v Anglii vůbec první československá stíhací peruť, která je známá jako 310. čs. stíhací peruť. Piloti této jednotky létali pod heslem "We fight to rebuild" a k užívání měli letouny typu Hawker Hurricane.

jednomístný stíhací letoun Hawker Hurricane
maximální rychlost 538 km/h ve výšce 6550 m, dolet 965 km


V Anglii dále vznikly 311., 312. a 313. čs. stíhací peruť, která byla založena jako poslední 10. května 1941. Tato peruť byla díky nedostatku čechoslováků "smíšená" - československým letcům pomáhal britský pozemní personál. Piloti této jednotky létali v letounech Spitfire. V 313. stíhací peruti sloužil František Fajtl, muž, který se stal prvním československým leteckým důstojníkem ve Velké Británii.

britský letoun Spitfire - max.rychlost 646 km/h, dolet 690 km

František Fajtl

Josef František




ukázka z téhož filmu - hodina angličtiny
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama
.

layout by anuss. │copyright (c)
optimalizováno pro mozzilu