Září 2011

Anglická buržoazní revoluce

22. září 2011 v 19:14 8.třída

Anglická buržoazní revoluce

Tudorovci


* rozvoj hospodářství (obchod, manufaktury, kolonie) - vrstva podnikatelů
* anglikánská církev


Po smrti Alžběty I. vládl rod

Stuartovců

(ze Skotska)

Jakub I.

byl znám svou rozmařilostí - za šperky utratil ročně 37 000,- liber, zatímco na armádu 27 000,-. Jeho výdaje za rok činily 600 000,-,ale příjmy pouze 400 000,- liber.

Karel I.

pokračoval v nákladné politice svého předchůdce

Politika:
* absolutismus
* nákladná politika - přepych u dvora, války ve Skotsku - DLUHY - potřeba peněz - ZVYŠOVÁNÍ DANÍ
- svolání PARLAMENTU, aby odsouhlasil nové daně - odpor








král




parlament



stará šlechta

anglikánská církev

nová šlechta

podnikatelé

anglikánská církev - puritáni



královská armáda = kavalíři

x

parlamentní armáda = ostříhanci - armáda nového typu

dobrý výcvik, rovnost, kázeň, žold

1645 - vítězství parl.armády u Naseby
1649 - poprava krále Karla I. a vznik republiky, později diktatrury (rozpuštění parlamentu) do čela puritán OLIVER CROMWELL (podpora armády)







ukázka z filmu o Oliveru Cromwellovi - poprava krále a neshody v rozhádaném parlamentu


rozpuštění parlamentu Cromwellem a počátek diktatury


Oliver Cromwell - lord protektor
* vydal Navigační akta (ochrana angl.zboží, zejména před nizoz.dovozem)
* připojil Skotsko a Irsko

Současník ( kavalír) na něho vzpomíná:
" Přišel jsem do parlamentu ráno a spatřil jsem gentlemana, který právě mluvil a kterého jsem neznal. Měl velmi skromný obyčejný soukenný oděv, byl dosti vysoký a kord mu přiléhal těsně k boku. Měl odulý červený obličej a ostrý nepříjemný hlas. Jeho řeč však byla ohnivá a všichni členové parlamentu mu pozorně naslouchali."


Po smrti Cromwella obnovena monarchie se Stuartovci v čele = konstituční (moc patřila parlamentu a podnikatelům).
1707 vytvoření Velké Británie (Spojené království).

DO 2011

16. září 2011 v 18:14 Dějepisná olympiáda
Téma 41.ročníku:

"V bohatství a chudobě aneb Osobnosti k nezaplacení"

Obsah:
Platební prostředky a jejich vývoj - předmincovní platidla, starověká, středověká, novověká a moderní platidla.

Funkce platebních prostředků v procesu společenské směny od minulosti po
současnost.

Vznik a užívání platidel v závislosti na sociálně ekonomickém vývoji společnosti.


Předmincovní platidla

- období naturální směny = výměnný obchod

- předměty nejrůznějšího charakteru používané jako ekvivalent měny, byly používány ke směně a platily na daném území
- postupně určité předměty získávaly oblibu a byly používány i v dálkovém obchodě:

kožešiny, jantar, otroci, dobytek, obilniny, tkaniny- látky, křišťál, kostěné předměty, náhrdelníky z lastur...

2.tisíciletí př.n.l.- postupně se těmito platidly stávaly předměty s co nejtrvalejší hodnotou (kovy - doba bronzová, železná):
spirály, sekery, ozdoby, hřivny jednotlivých kovů


bronzové hřivny


- postupně se začalo používat zlato a stříbro (nepodléhají tak rychle korozi)

STAROVĚK

Skutečný platební systém používá mince se symboly státu (panovníka), jenž tím ručí za jejich hodnotu. Nejstarší známá mince pochází z Lýdie na území dnešního Turecka a nese reliéf lví hlavy. Vyrobili ji v 7. stol. př. n. l. ze slitiny zlata a stříbra.
První mince byly oválné jen přibližně, často dokonce měly jiné tvary. Například některé městské státy používaly platidla ve tvaru delfína a jiných zvířat. Kulatý tvar mince, jak jej známe dnes, se ustálil až ve 4. stol. př. n. l.
Tuto novinku rychle přijali staří Řekové a začali vyrábět stříbrné a bronzové mince, například stříbrnou drachmu. Tyto první mince obsahovaly stanovené množství kovu určité hodnoty. A jako záruka této hmotnosti byla na mince vyražena pečeť krále, města či země, tedy toho, kdo je vydal.

athénská drachma ze stříbra - lidový název"sova" (nosit sovy do Athén)


Mince byly praktické, protože je bylo možné počítat a nemusely se vážit. Protože byly tyto nové mince důvěryhodným a účinným "prostředkem směny", významně přispěly k rozvoji obchodu ve starověkém světě.
Největší hospodářský rozvoj za Solóna a Perikla (archonti v Athénách).
Od Řeků převzali mince Etruskové (není rozluštěno jejich písmo), kteří pak razili své vlastní mince, ať již zlaté, stříbrné nebo bronzové.


Ve starověkém Římě se mince razily v chrámu Juno Monety - v některých jazycích zde má původ výraz pro peníze (například anglické slovo "money").
Když se později Římská říše rozrůstala, vznikly další mincovny a tytéž římské mince byly přijímány ke směně po celé Evropě, od Britských ostrovů po Turecko - byla to první celoevropská měna.Nejpestřejší období je období císařského Říma tedy od nástupu Augusta na trůn.
Základnimi kovy bylo zlato, stříbro a slitiny mědi (mosaz a bronz).



aureus

Z doby starověkého Říma pochází slovo banka, které má původ v latinském slově "il banco". Význam toho slova je lavice nebo stůl, na nichž byly prováděny finanční transakce.

STŘEDOVĚK

Papírové bankovky vznikly v Číně během 10. století našeho letopočtu - stát ztělesňovaný panovníky dynastie Tang tehdy převzal systém směnek používaných soukromými bankéři a obchodníky.
V Evropě začala bankovky jako první vydávat Stockholmská banka roku 1661 v důsledku nedostatku drahého kovu pro výrobu mincí.
Ve středověké Evropě je počátek výrazného úspěchu židovských bankéřů. Křesťanství totiž zakazovalo půjčovat peníze na úrok a proto zůstalo volné pole, které židé ovládli skrze banky. Lidé si od nich půjčovali peníze a do zástavby dávali nějaké cenné předměty např. (naušnice, prstýnky atd). Kolem 15. století došlo ke zvýšeným úmrtím židů, kteří měli značný majetek a jejich zabití u lidí vyvolávalo nepokoje, neboť za zabití žida nehrozil žádný trest a nevyřízené účty (včetně majetku v zástavbě) propadly dlužníkovi zpátky.

NOVOVĚK

1.ekonomická teorie novověku = merkantilismus - prosazován na dvoře francouzského krále Ludvíka XIV. = "Krále Slunce" ve Francii - zakladatelem byl Jean-Baptiste Colbert, ekonom, právník a ministr financí.

Hlavní zásady merkantilismu:
* bohatství země je určeno množstvím drahých kovů v zemi
* bohatství se vytváří v obchodních vztazích (mezinárodní obchod)
* převaha vývozu nad dovozem - aktivní obchodní bilance

Bank of England = "Stará dáma"
- založena Skotem Williamem Patersonem roku 1694 za účelem stát se vládní bankou. Nabídl vládě půjčku 1,2 miliónů liber. Za to požadoval aby banka byla jmenována centrální bankou.
Anglická banka vydává bankovky od roku 1694. Bankovky byly původně ručně malované a ačkoli od roku 1725 již byly částečně tištěny, pokladníci je museli podepisovat, aby se staly platnými.

Euro
Platné od roku 1999 - používá ho 17 z 27 členských států = eurozóna.


Euromince jednotlivých nominálních hodnot mají shodnou lícovou stranu, na které je zobrazena mapa Evropy, a odlišnou národní rubovou stranu pro každý členský stát eurozóny.
Web o EU a platidlech v eurozóně zde

Naše území

pravěk

Předmincovní platidla

Dalo se platit kožešinami, voskem, železnými pruty, dobytkem nebo kiráty (plátěné šátky - plátno, platit).
V hrobech nacházena pohřební výbava = milodary

Mince

1. mince u nás - keltské statéry = duhovky (lidový název)
(motiv od makedonských Řeků - Alexandr, později vlastní motiv hada, koně, bojovníků - tvar mušle) - zlaté a stříbrné miskovitého tvaru



statéry ražené Kelty na našem území od 2.století př.n.l.

Mince se vyráběly v takzvaných mincovních destičkách (např. nález ze Závisti). Byla to hliněná destička, v níž byli vyraženy důlky, do kterých se vkládalo přesně navážené množství zlata, které se posléze dalo do pece a roztavilo.
Po vyjmutí z pece se nechalo zlato utuhnout a potom se vkládalo do razidel zhotovených ze železa nebo bronzu.
Zlato se získávalo rýžováním - zlatonosné řeky (Otava) a potoky.

hliněná destička na výrobu mincí

Cizí mince:
římské stříbrné denáry, bronzové sestercie


středověk


9.-10.století (Velká Morava)

žádné vlastní doložené mince, pouze síťované plátěné šátečky (- zpráva Ibrahíma ibn Jákúba, člena španělského poselstva do německých a slovanských zemí v letech 965-966 svědčí o hodnotě šátečku:
1 šáteček = 1/10 dináru (kirátu) = cca 76 g železa = 0,15 g stříbra
Na nákup hodnotnějších věcí se používaly hřivny kovu.

10. - 13. století

Kníže Václav platil Východofranské říši - budoucí Svaté říši římské poplatek za mír = tribut ve formě hřiven stříbra a dobytka.

1. české mince = denáry - stříbro (těžba v Jihlavě) - křesťanské motivy, váha 1,2 g a nižší, opis BOLESLAV DUX = kníže Boleslav a PRAGA CIVITAS = město Praha
tyto první české mince razil kníže Boleslav I. a další Přemyslovci, ale i Slavníkovci
Boleslav II.založil slavnou mincovnu na Vyšehradě.


Denáry byly české a moravské.
Postupně bylo výtvarné zpracování mincí preciznější.
Hodnota - 1 denár = deset slepic, nebo ječmen pro koně na 40 dní.

13.století

Přemysl Otakar I. zavedl brakteáty = plecháče ( "němé" mince - bez nápisu) - Ag.
Šlo o tenké mince, které nebylo možné dále znehodnocovat. Byly raženy za posledních Přemyslovců.
Na brakteátu Přemysla Otakara II. se poprvé objevil symbol naší země - dvouocasý lev.
Hodnota - 2 až 4 plecháče = kus sýra, 12 plecháčů = jehně, 120 plecháčů = pytel žita v době hladu.



knoflíkový, nerovný tvar brakteátu


14.století - 16.století

Od roku 1300 pražské groše za Václava II. = velmi kvalitní Ag mince. Razily se v Kutné Hoře ve Vlašském dvoře a ovládly střední Evropu. Kvalita mince byla zajištěna vysokou ryzostí Ag - 93,7 %. 1 groš = 6 brakteátů. První groše vážily 3,8 g. Podle nového horního zákoníku byl zákaz vývozu stříbra ze země.
Groš se dělil na 12 haléřů neboli parvů.




Lícní strana měla vždy okolo české koruny opis panovníka a nápis DEI GRATIA REX BOEMIE (Z Boží milosti král český). Rub mince nesl obraz českého heraldického lva a opis GROSSI PRAGENSES (Groše pražské).
Od roku 1533 je na mincích trvale udáván letopočet.





V grošovém období se také poprvé v českých zemích začíná používat haléř. Jedná se o nejmenší minci.

Hodnota ve 14.století - 2 haléře = jedno vejce, 1 groš = kus másla nebo sýra, 3 groše = sekera, 22 až 55 grošů = kráva.
Hodnota v 15.století - 1 groš = slepice, 1 groš = 18 cihel, 24 až 40 grošů = kráva, 12 grošů = kůň
Hodnota v 16.století - 1 groš = uzda, 3 groše = hrábě, 5 grošů = kopa vajec.

Poslední pražský groš, ražený za Ferdinanda I. nese letopočet 1547.

Ve 14.století vznikají první české zlaté mince od doby Keltů. Jsou jimi dukáty. První dukáty na našem území byly raženy ze zlata vytěženého v Roudném na Podblanicku ve slavné Kremnické mincovně už ve 14.století.

Za vlády Jana Lucemburského byly od roku 1325 raženy v Praze jako florény (pojmenovány podle florentské předlohy) a za vlády jeho syna Karla IV. jako české dukáty (český zlatý). V oběhu zůstaly do 17. století.

16. století

v době stavovské monarchie přešla těžba Ag a ražba mincí na šlechtický rod Šliků - Jáchymov (podle sv.Jáchyma)
Šlo o velmi kvalit tolary - od nich odvozen název amerického dolaru -o průměrné váze 29,2 g. Šlikům bylo právo ražby odňato (připadlo Habsburkům), ale těžba Ag zůstala.
1 tolar = 30 bílých grošů = 60 malých grošů = 210 bílých penízů = 420 malých penízů.
Tolar se také dělil na krejcary. Například v roce 1619 bylo 105 krejcarů za 1 tolar. V roce 1607 byl 1 tolar za 73 krejcarů a zlatý dukát za 112 krejcarů, a tak se poměr krejcarů ve vztahu k tolaru a dukátu neustále měnila ).





tolar se sv.Jáchymem a erbem rodu Šliků

novověk

Měnová reforma v 17.století
nařizovala snížení obsahu stříbra v habsburských mincích asi o 25 %, ale nepřinesla očekávaný výsledek.

Inflace drobných krejcarových mincí vůči tolaru a dukátu
Tolar
(1667-1676) 1 tolar = 96 krejcarů
(1686) 1 tolar = 105 krejcarů
(1690) 1 tolar = 108 krejcarů
(1692) 1 tolar = 120 krejcarů Dukát
(1640-1675) 1 dukát = 180 krejcarů
(1681) 1 dukát = 210 krejcarů
(1693-1717) 1 dukát = 240 krejcarů

18.století

Rozvoj průmyslové výroby a obchodu na území habsburského soustátí v 18. století přinesl kromě jiného rovněž potřebu stálé většího množství peněz, přitom ovšem peněz stabilní hodnoty a současně peněz, které by bez velkých obtíží a převodů bylo možno používat při stále přibývajícím množství finančních transakcí.
Zejména na počátku vlády císařovny Marie Terezie.

Měnová reforma v roce 1750

Touto reformou byla zavedena tzv. dvacetizlatková měna - z jedné kolínské hřivny stříbra (233,8g), která byla základem měnového systému, bylo nařízeno razit 20 zlatých, což byla základní měnová jednotka, tj. deset tolarů. Jeden zlatý se dělil na 60 krejcarů (a tolar tedy na 120 krejcarů). Měnovou reformou byl rovněž stanoven nový poměr mezi zlatem a stříbrem (1:14,56 ). Součástí měnové reformy byla rovněž postupná centralizace mincovnictví, zejména zavádění jednotného vzhledu mincí, ražených v různých mincovnách říše.

Za doby vlády Marie Terezie se také na našem území objevily první papírové peníze. První byla právě tato bankocedule = bankocetle z roku 1762 , která má hodnotu 5 guldenů (5 zlatých) neboli 2 a půl tolaru.



drobný peníz - grešle za Marie Terezie

Vznik nové měny 1892

Vzestup hospodářství v polovině 19. století však doslova volal po konsolidaci měnových poměrů. Jednou z cest, které se rýsovaly jako řešení, bylo zavedení měny, v níž by papírové peníze byly volně směnitelné za drahý kov . Otázkou bylo jen, zda použít jako ekvivalent zlato či stříbro. Objevy nových bohatých nalezišť zlata (Kalifornie, Austrálie) dávaly možnost uvažovat o měně zlaté a ta byla v padesátých letech 19.století skutečně připravována.

Politické ohledy na zájmy Rakouska v Německu však nakonec rozhodly jinak. 24. ledna 1857 byla podepsána dohoda mezi Rakouskem a 27 německými státy, sdruženými v celní unii, o zavedení jednotné stříbrné měny při plné směnitelnosti bankovek za kovové mince.
Zcela nová měna byla vyhlášena 1892. Aby byla nová měna odlišena od předchozí, stala se základní měnovou jednotkou koruna, dělená na 100 haléřů.



Geomorfologie ČR

13. září 2011 v 18:20 Zeměpis ČR
Do ČR zasahují 2 geomorfologické systémy:
























Třicetiletá válka

7. září 2011 v 17:42 8.třída

1618 - 1648 třicetiletá válka = celoevropský konflikt


Příčiny války:

vycházely z narůstajících rozporů v Evropě

1) náboženské katolíci x protestanté

2) politické Habsburkové x protihabsburská koalice

3) ekonomické feudální zaostalost (zemědělství) x počátky podnikání, hospod.rozvoj

Rozvržení sil:

Rakousko
Španělsko


Francie
Anglie
Dánsko
Nizozemsko
Švédsko

papež
katolická Liga (Německo)


protestantská Unie (Něm.)
české země


Průběh války - fáze:





Vleklý konflikt začal v českých zemích



vrchní velitel rakouské císařské armády
Albrecht z Valdštejna



1648 konec války = vestfálský mír

- příklon k absolutismu, zásada čí území, toho náboženství (cuius regio, eius religio)

České země - 17. až 18.století

6. září 2011 v 15:23 8.třída

23.5.1618 - 2.pražská defenestrace císař MATYÁŠ


- začátek povstání českých nekatolíků proti Habsburkům ( šlechtic Jindřich Matyáš Thurn, Václav Budovec z Budova)= vyoknění královských místodržících Slavaty a Mrtinice
- začátek 30 leté války v Evropě ( 1.fáze = česká válka)



8.11.1620 - bitva na Bílé hoře císař FERDINAND II.

- vítězství císařské armády nad českou nekatolickou šlechtou






Daniel Landa - Bílá hora (doprovodný text s chybami)



Důsledky bělohorské porážky:

TRESTY

a) potrestání účastníků povstání

- poprava

27 českých pánů na Staroměstském náměstí v Praze ( páni pouze 3 - hrabě Šlik, Václav Budovec z Budova, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic) 1621







Bezhlavá těla byla předána rodinám, které ostatky svých příbuzných se všemi obřady pohřbily. Dvanáct hlav Mydlář uložil do železných košů a bidly je připevnil na Staroměstskou mosteckou věž




- konfiskace

půdy a majetku nekatol.šlechty - řešením přestup na katolictví nebo odchod ze země = emigrace (Jan Ámos Komenský), příchod nové cizí a katolické šlechty




b) 1627-8 vydání Obnoveného zřízení zemského (zákon)

- dědičné právo Habsburků na český trůn
- absolutismus, katolictví, germanizace = konec nadějí


Přehled současné šlechty v ČR a navrácení jejich majetku


Po třicetileté válce:




1. snížení počtu obyvatel ( válka, epidemie, drancování )

----- nedostatek pracovních sil
----- utužení nevolnictví a roboty
----- častá nevolnická povstání (1680, 1693 - Chodové, 1775)




2. hospodářský úpadek (zejména měst)


3. podnikání šlechty

------ vznik prvních manufaktur (sklo, textil, hamry) - Horní Slavkov a Litvínov
------ těžba Ag a ražba tolarů v Jáchymově - Šlikové

4. prohloubení rekatolizace

------- jezuité
------- vznik nových biskupství (Hradec Králové, Litoměřice)
------- nový světec Jan Nepomucký



císař LEOPOLD I.




císař KAREL VI.

1713 - pragmatická sankce ( absolutistická vláda může být praktikována i ženou)


.

layout by anuss. │copyright (c)
optimalizováno pro mozzilu