Říjen 2012

Germáni

31. října 2012 v 20:16 6.třída

Germáni

Přišli na naše území kolem roku 0 z oblasti Jutského poloostrova. Kmeny žijící u nás se nazývaly Markomané. Vyznačovaly se nebývalou divokostí a schopnostmi vytrvalých válečníků. Vytlačily Kelty - Bóje a zbytek si podmanily.
Germáni byli vyšší postavy, měli světlé vlasy a modré oči.
Utkali se s jižními sousedy - s Římany, se kterými i obchodovali.





oblast Jutského poloostrova

Video ČT o životě Germánů na našem území z cyklu Dějiny udatného českého národa zde.


germánské runy

germánské runy

Další podrobnosti o runách a jiných zajímavostech na webu Českého rozhlasu (Toulky českou minulostí) zde.


Z germánského období pochází i první historicky známá postava žijící v české kotlině - král Marobud.

Marobud pocházel z urozeného markomanského rodu a o jeho dětství mnoho nevíme. Mládí pravděpodobně strávil v Římě, kam byl, jak bylo častým zvykem, odveden jako rukojmí a vzdělán po boku urozených římských chlapců. Někdy před rokem 9 př. n. l. se vrátil ke svému kmeni, který v té době sídlil ve středním Německu a stal se jeho králem.
Marobud se nespokojil s ovládnutím pouze našeho území, ale poměrně brzy si podmanil i kmen Lugiů sídlící ve Slezsku. Jeho svrchovanost postupně uznali i Silingové, Gótové, Semnoni a Langobardi. Jeho moc tak sahala od Dunaje na jihu, k dolnímu Labi na západě a k dolní Visle na severovýchodě.
Jako schopný vůdce brzy dokázal vytvořit mocnou říši, která hospodářsky prosperovala natolik, že byl schopen držet si po římkém vzoru vybudovanou rozsáhlou armádu. Přestože byl Římany brzy chápán jako hlavní konkurent ve středodunajském prostoru, snažil se vést vůči Římanům politiku neutrální.
Nakonec se proti němu některé kmeny vzbouřily a Marobuda svrhly. Zdá se, že nebyly na vyspělou formu státu podle římského způsobu připraveny.

DO 2012

18. října 2012 v 13:45 Dějepisná olympiáda

Předkřesťanská doba

Pravěké náboženství

Pravěké náboženství vznikalo asi ve středním a mladším paleolitu, kdy se objevil homo sapiens a první rituální pohřby. Od této doby patrně existoval i kult předků. Jeskynní malby v mladším paleolitu svědčí o loveckých kultech a magii, řidčeji též o existenci kouzelníků - čarodějů - šamanů. Ženské sošky (venuše) vypovídají o kultu matky a plodnosti. U zemědělských společností v neolitu se vyvíjel výrazný kult plodivé síly země, jehož zosobněním jsou četné hliněné sošky žen (idoly), umístěné na vyhrazených místech v příbytku; doloženy jsou však i svatyně. Později vznikaly podobné kulty zaměřené na plodivou sílu samců domácího dobytka (rituální pohřby dobytčat ap.). V eneolitu pravděpodobně vznikla představa prvních božstev, spojovaných se sluncem a deštěm, a božstva symbolizující vegetativní cyklus.






Náboženství Slovanů

O slavanské mytologii na webu o Slovanech zde.
Slované vyznávali polyteistické náboženství - věřili ve více bohů.

Východní Slované

Perun - bůh hromovládce stojící v čele panteonu, někdy označován také za boha severu, válek a bouřek
Veles - bůh vody, bohatství a podsvětí, společně s Perunem hlavní božstvo
Volos - bůh skotu, téměř jistě totožný s Velesem
Dažbog - bůh Slunce, podle některých pramenů bůh východu, spravedlnosti a síly
Stribog - bůh nejasného významu, často spojován s větrem, vzdechem a vánkem
Mokoš - bohyně země a vody, slovanská forma Velké Matky
Chors - božstvo nejasného významu, nejspíše titul Dažboga, někdy spojována s vílami v souvislosti s ruským slovem "choroš" nebo "chořiště", což je kolo, v němž tancují víly, nebo je považována za bohyni měsíce a noční oblohy
Simargl - bůh nejasného významu

Další bohové zmiňovaní v písemných pramenech jsou tito:

Jarun - ctěný v Suzdalu, snad bůh jara a plodnosti[1]
Pereplut - božstvo neznámého významu
Svarog - nebeský bůh stvořitel
Svarožic - bůh posvátného ohně, syn Svaroga
Pochvist - též Pogvizd, Pohvizd, bůh zmiňovaný v Životě sv. Vladimíra, snad bůh větru
Rod - bůh zrodu či nižší bytost
Rožanice - trojice bohyň osudu analogická českým Sudičkám
Trojan - bůh nejasného významu
Zora - Jitřenka

Polabští Slované

Bělboh - bůh dobra
Černoboh - bůh zla
Jarovít - bůh ctěný ve Wolgastu, nebeský bůh - nejvyšší božstvo, možná polabská obdoba Svaroga
Pizamar - bůh zmiňovaný v Knýtlingasáze, jehož modla v Jasmundu byla zničená roku 1168, snad Běsomar či Bezmiar.
Podaga - bůh ctěný v Plunu, snad bůh počasí
Porenut - bůh ctěný v Korenici na Rujáně
Porevít - bůh ctěný v Korenici na Rujáně
Pripegala - bůh související s plodností, nejspíš středověká fikce[2]
Radegast - bůh kmene Ratarů, bůh slunce, války a hojnosti, možná totožný se Svarožicem
Rujevít - bůh ctěný v Korenici na Rujáně
Svantovít - bůh kmene Ránů obývajících Rujánu
Svarožic - bůh kmene Ratarů, možná totožný s Radegastem
Tjarnaglof - modla zmiňovaná v Knýtlingasáze, ctěný v Jasmundu, možná Trihlav, Černobog či samostatný bůh Černohlav. Jeho modla měla mít postříbřené vousy a byla zničena 1171. Jelikož doprovázel vojsko do bitvy dá se uvažovat o jeho válečné funkci.
Trihlav - bůh ctěný ve Štětíně
Turupid - též Turupit, bůh ctěný v Garsu na Rujáně. Zmiňován v Knýtlingasáze, může být příbuzný estonskému Tarapitovi či Toropcovi
Živa - bohyně spojovaná s plodností, snad forma Mokoš



socha boha Radegasta na Radhošti - Moravskoslezské Beskydy



bohyně Marana


vynášení Morany (zimy) ze vsi - jarní tradice Slovanů

Křesťanství

= víra v Ježíše Krista jako Syna božího




A) Křesťanství ve starověku


* založení křesťanství
* vznik prvotní církve
* pronásledování křesťanů - první mučedníci - svatí (Štěpán)
313 n.l. - vydal římský císař Konstantin I. Milánský edikt, který zlegalizoval křesťanství a zrovnoprávnil ho s římským náboženstvím, umožnil svobodu náboženského vyznání

kamenování Štěpána

Ježíš Kristus

zakladatel nového náboženství, které vychází z judaismu
(z Hebrejského Jehošua, "Bůh je spása", nazývaného také Kristus, z hebrejského mašia, "mesiáš" = pomazaný)



film o životě Ježíše


Zdroj:

o jeho životě pojednávají evangelia (dobrá, radostná zpráva) podle Jana, Marka, Lukáše a Matouše - učedníci

Principy křesťanství

láska a odpuštění, milostrdenství

Místa:

Betlém - místo narození Ježíše (přibližně kolem roku 4 př.n.l.) - vraždění novorozených chlapců na rozkaz krále Heroda - útěk do Egypta
Nazaret - místo dětství a mládí (do 30 let) - pěstoun Josef - tesařské řmeslo
Jeruzalém - místo ukřižování (ve 33 letech) na vrchu Golgota
- 3.den zmrtvýchvstání

malebný "Ladův" Betlém


život v Nazaretě



ukřižování Ježíše v Jeruzalémě

Zmrtvýchvstání Ježíše


Osoby:

Panna Maria - matka
Josef - pěstoun, tesař
12 učedníků (apoštolů) : Petr, Jan, Jakub, Lukáš, Tomáš, Marek, Jidáš, ...




Bible
pro křesťany je Bible sbírka slova Božího, svatá kniha. Jde o úmluvu uzavřenou mezi Bohem a lidmi a svědčí o působení Boha v dějinách.

Části:
Starý zákon (spisy Hebrejské Bible - Desatero, dějiny Židů, Přísloví, Žalmy, ...)
Nový zákon (dvacet sedm knih. Jejich obsahem je působení a kázání Ježíše z Nazareta a počátky křesťanství jakožto víry v Ježíše Krista. Byly sepsány v letech 50 - 150 našeho letopočtu. Byly napsány řecky a shromážděny jako závazný soubor (kánon) ve 2. až 4. století.
Tvoří ho: Čtyři evangelia, Skutky Apoštolů, Listy, Apokalypsa (Zjevení Janova).



Symbol:

kříž = znamení spásy a vykoupení z hříchů



B) Křesťanství ve středověku


* rozšíření křesťanství ( podporováno panovníky)
* růst vlivu - celá Evropa je jím ovlivněna

1. vytváření církevní hierarchie
2. pevné zakotvení církve ve společnosti - jasné úkoly a význam
3. vznik řeholních řádů:

benediktýni 6.st. - Břevnovský klášter (Modli se a pracuj)
templáři
dominikáni
františkáni - kazatelská činnost a misie, chudoba a pokora
klarisky
jezuiti - Tovaryšstvo Ježíšovo; Ignác z Loyoly - španělský šlechtic; (Klementinum), školy, koleje, knihovny, věda
premonstráti - Strahov, vzdělávání kněží
cisterciáci, piaristé, kapucíni

Svátky a obřady
Hlavní:
Vánoce - 25. prosinec = Boží hod vánoční - oslava narození Ježíše ( betlém - od 12.století, sv.František z Assisi, Tři králové), jim předchází Advent (4
týdny - neděle) = doba radostného očekávání narození Spasitele


Velikonoce - první neděle po prvním jarním úplňku - svátek Ukřižování (Velký pátek) a Zmrtvýchvstání ( Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a Boží hod velikonoční), jim předchází půst (40 dnů)








Ostatní svátky:

Nanebevstoupení - připomíná zázračné vstoupení Ježíše do nebe čtyřicet dní po Zmrtvýchvstání
Hod Boží svatodušní = Letnice (vždycky v neděli, sedmé po Velikonocích) - oslavuje sestoupení Ducha svatého na apoštoly - vznik křesťanské církve
Tři králové (6.leden) - ukončení období Vánoc, v lidové tradici spojeno s koledou - koledníci píší posvěcenou křídou na dveře domů zkratku K † M † B † jako požehnání. Zkratka se vykládá jako iniciály tří králů. Původní text zní Christus mansionem benedicat - Kristus ať obydlí žehná, ať Kristus požehná tomuto příbytku (po celý rok - proto se za třetí křížek píše letopočet). Tři křížky symbolizují Nejsvětější Trojici, tj. Otce, Syna a Ducha Svatého. Nejsou to tedy znaménka "plus" mezi iniciálami.



klanění tří králů ( mudrců z Východu)



Hromnice (2.únor) - svěcení hromničních svící, vody a křídy, Svátek Uvedení Páně do chrámu (40.den po narození)



Hlavní čeští světci: podrobnější životopisy zde a zde, obrazem pro hravé studenty zde.




sv. Cyril a sv.Metoděj
patroni: Evropy a všech slovanských národů; proti bouři



sv. Ludmila

babička sv.Václava, manželka 1.doloženého Přemyslovce Bořivoje, 1.česká světice (svatořečena v 11.století), uškrcena na příkaz snachy Drahomíry
patronka: vychovatelů, babiček

sv. Václav
hlavní český světec - patron Čech, Moravy; míru; sládků. Zavražděn na příkaz bratra Boleslava ve Staré Boleslavi 28.9.935. Motiv - vstřícná, mírová politika vůči Němcům, šíření křesťanství.



socha sv.Václava na Václavském náměstí v Praze od J.V.Myslbeka, kolem další čeští svatí - Ludmila, Prokop, Anežka, Vojtěch


sv. Vojtěch
2. pražský biskup, šířil křesťanství v pohanském prostředí, zemřel mučednickou smrtí v Prusku - naboden na kůl.






















sv. Prokop
kněz, mnich, poustevník, podle legendy vítězil nad čerty. Zakladatel Sázavského kláštera.
Patron Čech, horníků a rolníků, proti působení ďábla, proti zlým duchům

sv. Radim
nejmladší bratr Vojtěcha, jeho věrný následovník. Svědek smrti Vojtěcha, zatčen Prusi a propuštěn, postaral se o uložení těla sv.Vojtěcha v Hnězdně.

sv. Anežka Česká
princezna, dcera Přemysla Ot.I., sestra Václava I., zakladatelka ženského kláštera klarisek Na Františku, kde se starala o chudé a nemocné.
Patronka Čech, nemocných, chudých a trpících.



sv. Zdislava
manželka Havla z Lemberka, matka 4 dětí. Založila dominikánské kláštery v Jablonném v Podještědí a v Turnově.
Patronka manželek a rodin.

























sv.Jan Nepomucký
Patron: Čech, kněží a zpovědníků, cestování, poutníků, šťastného návratu (proto jsou jeho sochy umístěny většinou na rozcestích a na mostech), lodníků, vorařů, mlynářů, proti pomluvám, za mlčenlivost, proti nebezpečím z vody, jezuitů, patron všech vod,



Lidové zvyky a obyčeje:

Masopust neboli karnevalové období bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. Popeleční středou začíná postní období před Velikonocemi.
Posvícením se připomínalo výročí vysvěcení kostela. Drží se v neděli po svátku patrona světce, jemuž byl zasvěcen farní kostel nebo místní kaple.
Dožínky - podzimní čas je dobou sčítání úrody.
Sv.Martin - pečená husa
Sv.Lucie
Sv.Barbora
Sv.Mikuláš
Hromnice -
Podrobnější informace najdete zde a ještě více zde.
Pranostiky zde.
.

layout by anuss. │copyright (c)
optimalizováno pro mozzilu