DO 2012

18. října 2012 v 13:45 |  Dějepisná olympiáda

Předkřesťanská doba

Pravěké náboženství

Pravěké náboženství vznikalo asi ve středním a mladším paleolitu, kdy se objevil homo sapiens a první rituální pohřby. Od této doby patrně existoval i kult předků. Jeskynní malby v mladším paleolitu svědčí o loveckých kultech a magii, řidčeji též o existenci kouzelníků - čarodějů - šamanů. Ženské sošky (venuše) vypovídají o kultu matky a plodnosti. U zemědělských společností v neolitu se vyvíjel výrazný kult plodivé síly země, jehož zosobněním jsou četné hliněné sošky žen (idoly), umístěné na vyhrazených místech v příbytku; doloženy jsou však i svatyně. Později vznikaly podobné kulty zaměřené na plodivou sílu samců domácího dobytka (rituální pohřby dobytčat ap.). V eneolitu pravděpodobně vznikla představa prvních božstev, spojovaných se sluncem a deštěm, a božstva symbolizující vegetativní cyklus.






Náboženství Slovanů

O slavanské mytologii na webu o Slovanech zde.
Slované vyznávali polyteistické náboženství - věřili ve více bohů.

Východní Slované

Perun - bůh hromovládce stojící v čele panteonu, někdy označován také za boha severu, válek a bouřek
Veles - bůh vody, bohatství a podsvětí, společně s Perunem hlavní božstvo
Volos - bůh skotu, téměř jistě totožný s Velesem
Dažbog - bůh Slunce, podle některých pramenů bůh východu, spravedlnosti a síly
Stribog - bůh nejasného významu, často spojován s větrem, vzdechem a vánkem
Mokoš - bohyně země a vody, slovanská forma Velké Matky
Chors - božstvo nejasného významu, nejspíše titul Dažboga, někdy spojována s vílami v souvislosti s ruským slovem "choroš" nebo "chořiště", což je kolo, v němž tancují víly, nebo je považována za bohyni měsíce a noční oblohy
Simargl - bůh nejasného významu

Další bohové zmiňovaní v písemných pramenech jsou tito:

Jarun - ctěný v Suzdalu, snad bůh jara a plodnosti[1]
Pereplut - božstvo neznámého významu
Svarog - nebeský bůh stvořitel
Svarožic - bůh posvátného ohně, syn Svaroga
Pochvist - též Pogvizd, Pohvizd, bůh zmiňovaný v Životě sv. Vladimíra, snad bůh větru
Rod - bůh zrodu či nižší bytost
Rožanice - trojice bohyň osudu analogická českým Sudičkám
Trojan - bůh nejasného významu
Zora - Jitřenka

Polabští Slované

Bělboh - bůh dobra
Černoboh - bůh zla
Jarovít - bůh ctěný ve Wolgastu, nebeský bůh - nejvyšší božstvo, možná polabská obdoba Svaroga
Pizamar - bůh zmiňovaný v Knýtlingasáze, jehož modla v Jasmundu byla zničená roku 1168, snad Běsomar či Bezmiar.
Podaga - bůh ctěný v Plunu, snad bůh počasí
Porenut - bůh ctěný v Korenici na Rujáně
Porevít - bůh ctěný v Korenici na Rujáně
Pripegala - bůh související s plodností, nejspíš středověká fikce[2]
Radegast - bůh kmene Ratarů, bůh slunce, války a hojnosti, možná totožný se Svarožicem
Rujevít - bůh ctěný v Korenici na Rujáně
Svantovít - bůh kmene Ránů obývajících Rujánu
Svarožic - bůh kmene Ratarů, možná totožný s Radegastem
Tjarnaglof - modla zmiňovaná v Knýtlingasáze, ctěný v Jasmundu, možná Trihlav, Černobog či samostatný bůh Černohlav. Jeho modla měla mít postříbřené vousy a byla zničena 1171. Jelikož doprovázel vojsko do bitvy dá se uvažovat o jeho válečné funkci.
Trihlav - bůh ctěný ve Štětíně
Turupid - též Turupit, bůh ctěný v Garsu na Rujáně. Zmiňován v Knýtlingasáze, může být příbuzný estonskému Tarapitovi či Toropcovi
Živa - bohyně spojovaná s plodností, snad forma Mokoš



socha boha Radegasta na Radhošti - Moravskoslezské Beskydy



bohyně Marana


vynášení Morany (zimy) ze vsi - jarní tradice Slovanů

Křesťanství

= víra v Ježíše Krista jako Syna božího




A) Křesťanství ve starověku


* založení křesťanství
* vznik prvotní církve
* pronásledování křesťanů - první mučedníci - svatí (Štěpán)
313 n.l. - vydal římský císař Konstantin I. Milánský edikt, který zlegalizoval křesťanství a zrovnoprávnil ho s římským náboženstvím, umožnil svobodu náboženského vyznání

kamenování Štěpána

Ježíš Kristus

zakladatel nového náboženství, které vychází z judaismu
(z Hebrejského Jehošua, "Bůh je spása", nazývaného také Kristus, z hebrejského mašia, "mesiáš" = pomazaný)



film o životě Ježíše


Zdroj:

o jeho životě pojednávají evangelia (dobrá, radostná zpráva) podle Jana, Marka, Lukáše a Matouše - učedníci

Principy křesťanství

láska a odpuštění, milostrdenství

Místa:

Betlém - místo narození Ježíše (přibližně kolem roku 4 př.n.l.) - vraždění novorozených chlapců na rozkaz krále Heroda - útěk do Egypta
Nazaret - místo dětství a mládí (do 30 let) - pěstoun Josef - tesařské řmeslo
Jeruzalém - místo ukřižování (ve 33 letech) na vrchu Golgota
- 3.den zmrtvýchvstání

malebný "Ladův" Betlém


život v Nazaretě



ukřižování Ježíše v Jeruzalémě

Zmrtvýchvstání Ježíše


Osoby:

Panna Maria - matka
Josef - pěstoun, tesař
12 učedníků (apoštolů) : Petr, Jan, Jakub, Lukáš, Tomáš, Marek, Jidáš, ...




Bible
pro křesťany je Bible sbírka slova Božího, svatá kniha. Jde o úmluvu uzavřenou mezi Bohem a lidmi a svědčí o působení Boha v dějinách.

Části:
Starý zákon (spisy Hebrejské Bible - Desatero, dějiny Židů, Přísloví, Žalmy, ...)
Nový zákon (dvacet sedm knih. Jejich obsahem je působení a kázání Ježíše z Nazareta a počátky křesťanství jakožto víry v Ježíše Krista. Byly sepsány v letech 50 - 150 našeho letopočtu. Byly napsány řecky a shromážděny jako závazný soubor (kánon) ve 2. až 4. století.
Tvoří ho: Čtyři evangelia, Skutky Apoštolů, Listy, Apokalypsa (Zjevení Janova).



Symbol:

kříž = znamení spásy a vykoupení z hříchů



B) Křesťanství ve středověku


* rozšíření křesťanství ( podporováno panovníky)
* růst vlivu - celá Evropa je jím ovlivněna

1. vytváření církevní hierarchie
2. pevné zakotvení církve ve společnosti - jasné úkoly a význam
3. vznik řeholních řádů:

benediktýni 6.st. - Břevnovský klášter (Modli se a pracuj)
templáři
dominikáni
františkáni - kazatelská činnost a misie, chudoba a pokora
klarisky
jezuiti - Tovaryšstvo Ježíšovo; Ignác z Loyoly - španělský šlechtic; (Klementinum), školy, koleje, knihovny, věda
premonstráti - Strahov, vzdělávání kněží
cisterciáci, piaristé, kapucíni

Svátky a obřady
Hlavní:
Vánoce - 25. prosinec = Boží hod vánoční - oslava narození Ježíše ( betlém - od 12.století, sv.František z Assisi, Tři králové), jim předchází Advent (4
týdny - neděle) = doba radostného očekávání narození Spasitele


Velikonoce - první neděle po prvním jarním úplňku - svátek Ukřižování (Velký pátek) a Zmrtvýchvstání ( Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a Boží hod velikonoční), jim předchází půst (40 dnů)








Ostatní svátky:

Nanebevstoupení - připomíná zázračné vstoupení Ježíše do nebe čtyřicet dní po Zmrtvýchvstání
Hod Boží svatodušní = Letnice (vždycky v neděli, sedmé po Velikonocích) - oslavuje sestoupení Ducha svatého na apoštoly - vznik křesťanské církve
Tři králové (6.leden) - ukončení období Vánoc, v lidové tradici spojeno s koledou - koledníci píší posvěcenou křídou na dveře domů zkratku K † M † B † jako požehnání. Zkratka se vykládá jako iniciály tří králů. Původní text zní Christus mansionem benedicat - Kristus ať obydlí žehná, ať Kristus požehná tomuto příbytku (po celý rok - proto se za třetí křížek píše letopočet). Tři křížky symbolizují Nejsvětější Trojici, tj. Otce, Syna a Ducha Svatého. Nejsou to tedy znaménka "plus" mezi iniciálami.



klanění tří králů ( mudrců z Východu)



Hromnice (2.únor) - svěcení hromničních svící, vody a křídy, Svátek Uvedení Páně do chrámu (40.den po narození)



Hlavní čeští světci: podrobnější životopisy zde a zde, obrazem pro hravé studenty zde.




sv. Cyril a sv.Metoděj
patroni: Evropy a všech slovanských národů; proti bouři



sv. Ludmila

babička sv.Václava, manželka 1.doloženého Přemyslovce Bořivoje, 1.česká světice (svatořečena v 11.století), uškrcena na příkaz snachy Drahomíry
patronka: vychovatelů, babiček

sv. Václav
hlavní český světec - patron Čech, Moravy; míru; sládků. Zavražděn na příkaz bratra Boleslava ve Staré Boleslavi 28.9.935. Motiv - vstřícná, mírová politika vůči Němcům, šíření křesťanství.



socha sv.Václava na Václavském náměstí v Praze od J.V.Myslbeka, kolem další čeští svatí - Ludmila, Prokop, Anežka, Vojtěch


sv. Vojtěch
2. pražský biskup, šířil křesťanství v pohanském prostředí, zemřel mučednickou smrtí v Prusku - naboden na kůl.






















sv. Prokop
kněz, mnich, poustevník, podle legendy vítězil nad čerty. Zakladatel Sázavského kláštera.
Patron Čech, horníků a rolníků, proti působení ďábla, proti zlým duchům

sv. Radim
nejmladší bratr Vojtěcha, jeho věrný následovník. Svědek smrti Vojtěcha, zatčen Prusi a propuštěn, postaral se o uložení těla sv.Vojtěcha v Hnězdně.

sv. Anežka Česká
princezna, dcera Přemysla Ot.I., sestra Václava I., zakladatelka ženského kláštera klarisek Na Františku, kde se starala o chudé a nemocné.
Patronka Čech, nemocných, chudých a trpících.



sv. Zdislava
manželka Havla z Lemberka, matka 4 dětí. Založila dominikánské kláštery v Jablonném v Podještědí a v Turnově.
Patronka manželek a rodin.

























sv.Jan Nepomucký
Patron: Čech, kněží a zpovědníků, cestování, poutníků, šťastného návratu (proto jsou jeho sochy umístěny většinou na rozcestích a na mostech), lodníků, vorařů, mlynářů, proti pomluvám, za mlčenlivost, proti nebezpečím z vody, jezuitů, patron všech vod,



Lidové zvyky a obyčeje:

Masopust neboli karnevalové období bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. Popeleční středou začíná postní období před Velikonocemi.
Posvícením se připomínalo výročí vysvěcení kostela. Drží se v neděli po svátku patrona světce, jemuž byl zasvěcen farní kostel nebo místní kaple.
Dožínky - podzimní čas je dobou sčítání úrody.
Sv.Martin - pečená husa
Sv.Lucie
Sv.Barbora
Sv.Mikuláš
Hromnice -
Podrobnější informace najdete zde a ještě více zde.
Pranostiky zde.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Aktuální články

Reklama
.

layout by anuss. │copyright (c)
optimalizováno pro mozzilu